Bůh a otázky

Jak se naučit naslouchat Bohu, který k nám promlouvá ve starobylých biblických textech? Jak dnes rozumět jeho slovům a nechat se jimi živit? Dva dominikáni, slavný autor a kazatel Timothy kardinál Radcliffe a polský biblista Łukasz Popko předkládají v této knize interpretace některých klíčových biblických rozhovorů, od prvního rozhovoru, v němž se Bůh ptá Adama: „Kde jsi?“, přes Mojžíšovo dotazování „Jaké je tvé jméno?“ až po setkání, kde se vzkříšený Pán ptá Petra: „Miluješ mě?“ Bůh nás prostřednictvím těchto rozhovorů vtahuje do svého života, do věčného rozhovoru tří božských osob.

Nejde o předávání informací ani o sdělování zákazů či příkazů, ale o pozvání k přátelství, k plnosti života, ke štěstí. „Tuto knihu jsme spolu s Łukaszem napsali proto, že jsme se spolu radovali,“ říká Timothy Radcliffe. „Zamilovali jsme si Boží slovo, viděli jsme, že je životadárné, a doufáme, že budeme moct tu radost, jakou jsme zažili, sdílet s dalšími lidmi.“ – „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ (Lk 24, 32)

Ukázky:

Myslím, že všichni někdy před Bohem utíkáme a nechceme s ním mluvit, protože se stydíme za to, co jsme udělali, nebo proto, že se bojíme, co nám Bůh sdělí, abychom udělali nebo čím bychom měli být. Můžeme se schovávat tak, že svalujeme vinu na někoho jiného. Nebo tak, že se stavíme do pozice oběti, anebo za to můžou moje geny, moje DNA, moji rodiče, společnost, církev. Já ne! Já určitě ne! Opravdovému rozhovoru s Bohem se můžeme bránit tím, že si zacpeme uši dlouhými modlitbami a extravagantní náboženskou úctou, takovými božskými obstrukcemi, jenom abychom unikli onomu nebezpečnému podniku, kterým je tiché naslouchání božskému slovu, jež nás chce přetvořit v Boží přátele.

Ten známý Neznámý byl na břehu a čekal na ně, s chlebem a rybou, která se už opékala na žhavém uhlí. Chová se, jako by se nic zvláštního nestalo. Jako kdyby nikdy neodešel. A možná že neodešel. Ztratili ho na nějaký čas z očí, ale teď tady byl, připravoval snídani a postaral se o to, aby se s nimi mohl rozdělit. Tak to vnímám. Jako domov. Jako místo, kam přijdeš po celonoční dřině, a tam na tebe někdo čeká se snídaní – to je domov. Je jedno, jestli tam je střecha, nebo ne, ta osoba ti vytvoří domov. On nebo ona je tvůj domov. Vzpomeň na onu první otázku, kterou Ježíši učedníci položili, když ho potkali u jezera, hned na začátku evangelia: „Rabbi, mistře, kde bydlíš?“ (Jan 1, 38). Jsou zpátky. Jsou zase doma.

Ve scéně, na kterou jsme se právě zaměřili, je to právě milovaný učedník, kdo poznává, že ten cizinec na břehu jezera je Pán. On také byl u kříže. Poznat, že je to Pán, můžeme jedině očima, které jsou otevřené láskou. Kdo jsou ti milující svědci, kteří k nám dnes promlouvají, když je naše víra vlažná a ochabuje? Kdo jsou pro nás ty ženy, které šly ke hrobu, a ten milovaný učedník? Rowan Williams napsal: „Víra má hodně co do činění s prostým faktem, že existují důvěryhodné životy, jež máme na očích, že v některých věřících lidech můžeme vidět svět, ve kterém bychom chtěli žít.“

 Timothy Radcliffe a Łukasz Popko

Vydavatel: KRYSTAL OP