Nepřátelé lidstva

Poslední román známého finského autora Miky Waltariho, který vyšel za jeho života, se odehrává v Římě za vlády císařů Claudia, Nerona a Domitiana. Autor navazuje na svůj dřívější příběh o počátcích křesťanství, jak je viděl vznešený Říman, nazvaný Jeho království. I jeho pokračování s názvem Nepřátelé lidstva dal Waltari podobu fiktivních memoárů. Římský jezdec Minutus Lausus Manilianus, původem z Antiochie, dospívá v Římě po boku mladého Nerona. Právě zde se poprvé setká s křesťany, považovanými v prvních staletích po přelomu letopočtu za „nepřátele lidstva“. Celý život se v něm bude svářet nedůvěra v nové náboženství s potřebou lidsky pomáhat odsouzeným a zavrženým. Provází na poslední cestě apoštoly Petra i Pavla, a sám přijde o všechny své blízké. Nakonec musí jako starý muž přihlížet definitivnímu zmaření svých pozemských snů, když jeho syn, aniž četl jeho poselství, skončí v aréně.

Mika Waltari (1908–1979), finský spisovatel, novinář a dramatik, se narodil v Helsinkách v rodině luteránského faráře. Začal studovat teologii na Helsinské univerzitě, ale brzy přešel na studium filozofie, estetiky a literatury. Za 2. světové války působil jako novinář a pracoval i pro finskou rozvědku. V této době začal psát historické romány – nejslavnější z nich, Egypťan Sinuhet, vyšel v roce 1945, o deset let později následoval Tajemný Etrusk. Dodnes je Mika Waltari nejznámějším finským autorem: jeho dílo čítá na 30 románů, 15 novel, sbírky pohádek a poezie a 26 dramat. Podílel se na scénářích pro film a rozhlas, překládal a napsal i stovky článků. Jeho díla byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků.